1.1.2003

Co může být horšího, než to jak jsem vylepšil já Vám poslední dny roku 2002. Hodně jsem já přemýšlel a hodně snil. Vím, že přemýšlet a snít nejde do hromady, ale některé scénáře jistě nepostrádali zajímavost.Budete to vůbec někdy číst?

Já vím jedno jistě(a víme jak na tom jsme), že Vás miluju a je mi tím pádem hezky. Bez ohledu na to jestli no každopádně stačí, že vím že JSTE! Stačí být s Vámi v jedné místnosti a nemyslím už na nic co mne trápí nebo omezuje.

2.1.2003

Docela mě baví Vám psát, i když vím, že to asi nebudete číst. Já to stejně nevydržím a pošlu Vám text typu podívej se sem a sem ať víš jakej jsem zoufalec , ale asi by bylo rozumější doufat. Doufat, že tato plocha se v moři internetu ztratí a nikdy ji nikdo neobjeví. Snad nějaký zoufalec odkryje zcela náhodou toto místo a bude kroutit havou a žasnout nad tím co je možné.

I já sám jsem překvapen co všechno dělám, ale souvisí to jenom s mojí myslí, která je zaplněna zcela Vámi a nemůžu s tím prostě nic dělat. Nechci jenom, teda vlastně chci jenom (chtěl jsem jenom pro případ, že to někdy přeci chcete číst, já to prostě píšu rovnou tak jak bych to říkal a nic z toho já nepřepisuju, proto to někdy nedává smysl) tak teda chci jenom Vám toho spoustu říct a nechci Vás otravovat. Já strašně stojím o to aby jste byla veselá (štastná?) a moje možnosti jsou jednoduše omezeny. Já to vím, vím a vím a stokrát si to říkám a řikat si to můžu, platná to není nic.

Dostal jsem se do toho sám a tuším, že jsem Vás do toho zatáh (ať už je to jakkoliv) a já to fakt myslím vážně vše co řeknu Vám tak je myšleno dobře. Nechci Vám psát “miluju Vás” když Vás to nezajímá, ale jo chci Vám to psát protože je to tak.Možná jsem si to měl nechat pro sebe a bylo by to nejlepší jenže mi to asi nějak nedošlo je to asi celý ňáký divný a nejspíš i já, hovořím tu o citech a Přitom……….. asi jste to kdysi řekla správně .

3.1.2003

Je toho tolik co Vám chci říct, ale mám pocit že jsem ztratil tolik bodů, že jsem v tuto chvíli pod bodem mrazu. Je skvělé vědět, že jste, je horší to nevědět, ale zatraceně nejhorší je vědět, že se zlobíte ( a to se nedivím). Nejraději bych se neviděl, chtěl bych Vám zavolat a všechno Vám vysvětlit a zároveň vím, že až Vám zavolám tak nebudete ráda (chápu to).

Myslím na Vás každou minutu (zní to asi hrozně) a rád bych abyste to věděla přestože to pro Vás nic neznamená (což chápu)

4.1.2003

Když jsem si přečetl předcházející “příspěvky” a podíval se na to Vašima očima napadlo by mě jediné : “ten frajer se musel zbláznit”. Asi se ne přiliš štastně vyjadřuju. No zkrátka jediné co mne uklidňuje je vědomí, že Vám tato místa budou na vždy utajena. I když kdo ví?

5.1.2003

Na dnešek jsem se fakt těšil, protože jsem věděl, že to dokážu. Budu mít nový telefon jen pro Vás a možná že no budu prostě doufat.

6.1.2003

No a co jsem vlastně čekal? Bylo mi to jasné hned a přesto jsem doufal, že to tak třeba není.

Těšil jsem se na to, že to bude jako dřív, ale proč by to tak mělo být sám nevím.

Nechci Vás dál obtěžovat svými problémy, jen chci no tak dneska radši já nevím je to možný aby doufám, že se to k Vám nikdy nedostane